Už tři fakulty Univerzity Karlovy si vyzkoušely praktický nácvik činnosti krizového štábu. Cvičení, která pro fakulty a další součásti univerzity organizuje Bezpečnostní odbor Rektorátu UK, umožňují členům krizových štábů zažít práci pod tlakem během simulovaných mimořádných událostí.
Krizový štáb fakulty obvykle tvoří děkan či děkanka, jeden nebo více proděkanů, tajemník či tajemnice, bezpečnostní koordinátor/ka a další osoby odpovědné za důležité agendy – například mediální a interní komunikaci, správu budovy, za studijní záležitosti nebo fakultní ombudsosoba. Nezbytnou součástí týmu je také administrátor KISS (Krizový informační a svolávací systém), který může rychle rozesílat varovné či informativní zprávy různým cílovým skupinám – například studujícím, krizovému štábu univerzity a dalším.
„Nácviku se zpravidla účastní celý krizový štáb fakulty. Při reálné krizi by ale pravděpodobně nebyli dostupní všichni členové. Cvičení tak ukazuje, které role jsou nejvíce zatížené a jaké úkoly mají nejvyšší prioritu. To pomáhá při přípravě Plánu krizové připravenosti – například určit, kde je třeba zajistit zastupitelnost nebo rozdělit činnosti mezi více osob,“ vysvětluje Gabriela Ben David, expertka na krizový management z Bezpečnostního odboru RUK.
První fakultou, kde nácvik krizového štábu proběhl, byla Lékařská fakulta v Plzni.
Dva scénáře, jeden cíl: připravit se na krizovou situaci
Samotné cvičení zahrnuje dva scénáře. První, „zahřívací“, simuluje potenciálně krizovou situaci, která se podle zkušeností Bezpečnostního odboru RUK může na univerzitě objevit i několikrát do roka. Umožňuje štábu natrénovat spuštění systému KISS, vzájemnou komunikaci i koordinaci s Integrovaným záchranným systémem (IZS).
Druhý, hlavní scénář se zaměřuje na řešení mimořádně závažné situace, která je sice velmi nepravděpodobná, ale vyžaduje okamžité spuštění krizového štábu a rychlou a koordinovanou reakci. „Při cvičeních se zaměřujeme na vysoce náročné scénáře právě proto, aby si krizový štáb mohl vyzkoušet práci pod tlakem. Takové prostředí nejlépe ukáže, kde jsou silné stránky týmu a co je ještě potřeba zlepšit,“ popisuje Ben David.
Do krizového štábu jsou nominovaní lidé z různých týmů, kteří spolu v běžném provozu fakulty nebo součásti nemusí těsně spolupracovat. Během nácviku si tak členové týmu vyzkouší kooperaci v zátěžové situaci a podle zkušeností z cvičení mohou případně upravit svoje role.
Realistické prostředí a simulace stresu
Pro dosažení co největší autenticity využívá Bezpečnostní odbor předem připravená videa a další mediální výstupy. Cvičení se účastní také figuranti, kteří představují různé role – studující, rodiče, novináře, zástupce rektorátu nebo jiných fakult. Na místě jsou vždy i další zástupci Bezpečnostního odboru, například specialista na KISS Michael Bláha, který může krizovému štábu poradit při posílání zpráv, nebo specialistka na krizovou mediální komunikaci Tereza Vrublová.
Karty s informacemi o budově, které může využít například Policie ČR, jsou součástí opatření popsaných v Plánu rozvoje bezpečnosti na roky 2024 a 2025 Univerzity Karlovy. Na Právnické fakultě byly připravené i pro nácvik krizového štábu.
Nácvik krizového štábu již proběhl na Lékařské fakultě v Plzni, Husitské teologické fakultě a Právnické fakultě a při závěrečném hodnocení na všech třech fakultách padlo, že se při nácviku podařilo vytvořit atmosféru, která úspěšně simulovala zátěž a míru stresu, které by členové krizového štábu museli čelit při skutečné krizové situaci.
Při hodnocení průběhu účastníci cvičení popíšou, s čím si podle nich krizový štáb poradil dobře a kde má naopak ještě rezervy. Bezpečnostní odbor pak připraví závěrečnou zprávu s doporučeními, jak postupovat a na co se zaměřit. Na základě těchto doporučení a zkušeností z cvičení plánují fakulty, na kterých již nácvik krizového štábu proběhl, upravit svoje Plány krizové připravenosti.
Školení a cvičení pro celou univerzitu
Nácviky krizových štábů jsou součástí širšího programu školení a praktických cvičení, které Bezpečnostní odbor RUK nabízí fakultám a dalším součástem UK. Studující, vyučující i další zaměstnanci se mohou zapojit například do pravidelných online školení na reakce při násilných incidentech.
Probíhají také evakuační cvičení v univerzitních budovách a do konce června je naplánováno ještě dalších dvanáct termínů cvičení Uteč – Schovej se – Bojuj (USB). Tyto nácviky jsou určené pro zaměstnance a je možné se na ně hlásit u bezpečnostních koordinátorů fakult a součástí. V první polovině roku 2025 cvičení USB absolvuje celkem osm fakult UK.
Nejbližší nácviky krizových štábů jsou plánovány na červen na Fakultě humanitních studií, Pedagogické fakultě a Filozofické fakultě.
Sídlo, fakturační a korespondenční adresa:
Univerzita Karlova
Bezpečnostní odbor
Ovocný trh 560/5
Praha 1, 116 36
Česká republika
Adresa pracoviště:
Voršilská 144/1
Praha 1, 110 00
Telefon: +420 771 275 564
E-mail: