Aktuality

Pozor, cvičná evakuace! Květen ve znamení požárních cvičení

Hned čtyři budovy čtyř různých fakult Univerzity Karlovy vyklidila v průběhu května požární cvičení, která fakulty uspořádaly ve spolupráci s Bezpečnostním odborem Rektorátu UK.

Cvičný požární poplach musí alespoň jednou ročně uspořádat všechny subjekty, které spadají do tzv. „zvýšeného stupně požárního nebezpečí“, tedy i školy. I když to tak někdy může působit, cvičný poplach neslouží jako příležitost k tomu ulít se z přednášky a vyrazit do kavárny, ale hraje důležitou roli při ověřování funkčnosti prvků požární ochrany, které v případě skutečného požáru mohou rozhodnout o tom, jestli se všichni dostanou včas do bezpečí.

Požární cvičení prověřuje funkčnost požárně bezpečnostních zařízení, jako jsou například evakuační sirény, elektrický požární systém (EPS), zařízení pro odvod kouře a tepla, požární dveře, požární klapky a uzávěry, a další. Ověřuje ale také chování všech lidí v budově, postupy a činnost vedoucích zaměstnanců, preventivních požárních hlídek a ostrahy při evakuaci, způsob, jakým byl poplach vyhlášen a oznámen složkám IZS, i jestli je dostupná správná a přehledná dokumentace požární ochrany pro postup při prvotním zdolávání požáru a účinném vyhlášení požárním poplachu. Sleduje se také správnost bezpečnostního značení a evakuačních plánů a průchod únikovými cestami z požárem zasažené budovy na venkovní místo evakuace. Součástí cvičení na Univerzitě Karlově je i test Krizového informačního a svolávacího systému (KISS), který rozesílá výstražné SMS a e-maily.

Cvičení blízké realitě

„Cvičné požární poplachy se snažíme pořádat v budovách fakult během pracovního dne v průběhu školního roku, abychom si vyzkoušeli evakuaci budovy v provozu, kdy jsou v budově studující a zaměstnanci z fakulty. V některých budovách navíc bývají i studující z jiných fakult nebo veřejnost, třeba když se v budově nachází knihovna nebo kavárna,“ popisuje expert na ochranu měkkých cílů Petr Bárta z Bezpečnostního odboru RUK. Pro případ, že by pro někoho bylo cvičení psychicky náročné, jsou na místě vždy k dispozici i odborní krizoví interventi.

Pro větší autentičnost poplachu používá odbor stroj na výrobu kouře. „Kouřostroj nepoužíváme jenom pro efekt, ale slouží i k ověření funkčnosti požárních hlásičů, nebo je možné sledovat, jak funguje odvětrávání budovy,“ říká Bárta, který sám působí také jako dobrovolný hasič. Případné nedostatky, které se během cvičení projeví, se zaevidují do zápisu. Fakulta, na jejíž budově cvičení probíhá, pak přijme opatření k nápravě.

Každá poznámka může být užitečná

V průběhu května proběhla cvičení v budovách Pedagogické fakulty v Myslíkově ulici, Husitské teologické fakulty v Pacovské ulici, Přírodovědecké fakulty v Hlavově ulici a Evangelické teologické fakulty v Černé ulici. Po každém cvičení sbírá Bezpečnostní odbor RUK také zpětnou vazbu od studujících a zaměstnanců fakulty, kdy sleduje například jak se přítomní dozvěděli, že se mají evakuovat, nebo jestli znají evakuační cestu v budově.

Zpětná vazba je důležitá také kvůli informacím o fungování Krizového informačního a svolávacího systému. Odbor sleduje, jak dlouho trvá, než SMS zprávy a e-maily dorazí k adresátům, nebo kolika lidem zprávy dorazily. „Do dotazníků nám studující občas píší, že jim zpráva nepřišla. Není to však chybou v KISS, ale tím, že v systému nemají platné telefonní číslo,“ vysvětluje Michal Bláha, specialista na KISS z Bezpečnostního odboru RUK. Číslo si mohou studující přidat nebo změnit ve Studijním informačním systému (SIS). Zkušenosti od příjemců také slouží i k dalšímu vylepšování systému.

Díky dotazníkům se může vedení fakult dozvědět i další užitečné informace, díky nimž může například upravit hlasitost požární sirény. Požární cvičení proto nejsou pouze formalitou, ale důležitou součástí zajištění bezpečnosti všech přítomných. Přináší cenné informace, které pomáhají vylepšit nejen technologické a organizační procesy, ale také připravenost lidí na nečekané situace.